Česká společnost Purum, která je součástí holdingu PURUM KRAFT, ví o odpadech první, poslední. Na trhu služeb odpadového hospodářství se pohybuje už 12 let. Její doménou je především odstraňování nebezpečných nebo jiných odpadů, recyklace a další využití odpadu a poradenství. Posláním holdingu PURUM KRAFT je pomáhat vytvářet čisté životní prostředí, chránit jej a uchovávat pro příští generace. Jsme velmi rádi, že se stali partnerem naší soutěže a přiblížili nám svůj pohled na problematiku odpadového hospodářství a oběhové ekonomiky.
Na stránkách Purum uvádíte, že se mimo jiné věnujete i recyklaci PET lahví. K čemu se dá konečných produkt PET Flakes dál využít? A k čemu se využívají namleté etikety a víčka?
Máme k dispozici unikátní zařízení, špičkovou technologii, která je součástí naší nabídky v oblasti komplexního odpadového hospodářství. V rámci recyklační linky jsou vytříděné PET lahve drceny ve mlýně na centimetrovou frakci. Konečný produkt se nazývá PET Flakes (PET vločky). Tohoto materiálu jsme schopni vyrobit až 600 tun za měsíc.
Barevné skupiny PET Flakes jsou čirá, zelená, modrá, hnědá a barevný mix. Vedlejším produktem výroby jsou namleté etikety, víčka a drobný PET Fine, pro které též existuje další využití – například jako alternativní palivo pro cementárny či jako kvalitní základní surovina polyethylen pro další širokou plastikářskou výrobu. Celkem jsme schopni takto zpracovat až 20 milionů kusů PET lahví za měsíc.
Využití PET Flakes je velmi široké. Z našeho zařízení jde díky spolupráci s firmou SILON Planá nad Lužnicí téměř celá produkce rovnou do další výroby. V konečném důsledku se produktem z recyklace PET lahví stane například dres českých olympioniků, výplň do zimní bundy, automobilové díly nebo dokonce dětské plenky.
Máte zkušenosti i se stavebním odpadem, který tvoří v rámci celkového objemu odpadů značnou část? Jak se dá dál využít?
Poskytujeme služby komplexního odpadového hospodářství. Stavební odpady v převážné míře recyklujeme.
Purum v široké míře využívá stavební odpady zejména v Libereckém kraji, kde provozujeme kompostárnu a recyklační středisko stavebních odpadů, a dále třeba ve Středních Čechách, kde máme rekultivační stavbu Žebrák.
Profistav, naše holdingová stavební firma, je v rámci svých stavebních zakázek vlastníkem a provozovatelem mobilní recyklační (drticí a třídicí) linky na stavební odpady. Cihlové recykláty využíváme jako zásypový materiál, betonové dokonce jako velmi oblíbenou a cenou náhradu kameniva. Šetříme tak základní suroviny. Dřevěné odpady třídíme, upravujeme a dále předáváme k recyklaci například výrobcům dřevodesek nebo k výrobě alternativních biopaliv.
Doménou AQUATESTu v oblasti stavebních odpadů je pak absolutně komplexní nakládání s azbestovými odpady. Naše společnost se umí o tento mimořádně nebezpečný druh stavebních odpadů z izolací, střech, kolejišť a podobně postarat doslova od A do Z. Provádíme stavební nebo předsanační průzkumy výskytu azbestů, laboratorní analýzy ve vlastních akreditovaných laboratořích, projektujeme komplexní a zcela bezpečné sanační zásahy v souladu s náročnou legislativou, provádíme vlastní sanační práce za účelem odstranění nebo minimálně fixace (zapouzdření) azbestů, pokud je nelze zcela demontovat, a na naší řízené skládce provádíme řízené oddělené skládkování speciálně zajištěných azbestových odpadů. To vše provádíme s vlastním vybavením, moderními technologiemi a našimi proškolenými a zkušenými pracovníky.
Co vás přivedlo na nápad sponzorovat soutěž Přeměna odpadů na zdroje?
Celý holding PURUM KRAFT pracuje čistou cestou v souladu s potřebami zákazníků s ohledem na potřeby životního prostředí. Uvědomujeme si, že na planetě Zemi musíme žít v souladu s přírodou.
Hospodařit s cennými zdroji musíme odpovědně. Naše společnost od svého počátku nepreferovala provoz skládek, v celé skupině máme pouze jednu jedinou. Vedle ní však provozujeme řadu recyklačních linek, spaloven odpadů, dekontaminačních zařízení a podobných provozů.
Když jsme se o projektu soutěže MPO dozvěděli, hned nás zaujal a je zcela v souladu s naší dlouhodobou strategií. Z podstaty našeho podnikání plyne, že už samotné téma soutěže je pro nás stěžejní. Rádi bychom naši podporu soutěži brali jako výraz uznání všem, kdo k přírodě šetrné projekty realizují. Vždy je skvělé a všestranně obohacující takové projekty podporovat.
Zvláště výjimečné mi připadá, že s takovým projektem přichází veřejná správa. Tím bych chtěl kolegům z Ministerstva průmyslu a obchodu poděkovat a popřát, aby v pozitivní akci pokračovali dále.
Měl jste možnost seznámit se například s loňskými vítězi jednotlivých kategorií? Zaujal Vás některý? Který?
Je radost vidět, jak se šikovné české hlavy a ruce uplatňují i v přeměně odpadů na zdroje. Jako businessmana mě těší výrobky našich obchodních partnerů, stávajících i potenciálních. Tak například betony, malty a prefabrikáty a další uzavřené struktury ze 100% recyklátů, které vznikají ze stavebních demoličních odpadů, s nimiž vloni vyhrála firma POGOTECH, s. r. o., jsou krásným příkladem.
Co mě navíc těší lidsky, jsou úspěchy mladých lidí. Možná ve středoškolské kategorii vítězné módní návrhy by si člověk na sebe přirozeně do města nevzal, ale o to určitě nejde. Jde o tu invenci, inspiraci, dovednost, šikovnost. V tom jsou studentské projekty a další soutěžící i z řad základních škol velkým příslibem.
Kdo ví, třeba budeme v budoucnu s mladými laureáty ceny spolupracovat i v životním prostředí, což mě osobně vede k respektu a velké gratulaci projektům vysokoškoláků z Vysokého učení technického Brno. Teď, při 100 letech vzniku Československa, se při pohledu na tyto excelentní projekty jenom utvrzuji, že české technické školství má světovou úroveň a obrovskou perspektivu, cenu. Moc si přeji, aby se zvyšovala. Snad i díky soutěži MPO tomu tak bude.
V současné době můžeme pozorovat velký trend ve snaze snížit množství odpadů, jež obvykle končí na skládkách. Obchody přestaly na základě zákona rozdávat plastové tašky zdarma, řada lidí se učí nakupovat potraviny do vlastních obalů (koncept zero-waste). Jak vidíte budoucnost skládkovaného odpadu vy? Máme šanci jeho množství snížit? Bude k tomu regulace ze strany zákona?
Čím méně odpadu bude končit nevyužitého, tím lépe. Obaly jsou typickým příkladem. Stačí vzpomenout pár desítek let zpátky, papírové sáčky, opakovaně používané, na svačinu krabička, všechen biologický odpad na kompost, děravé ponožky zaštupovat, nehodit do koše. Žilo se hůř a méně kvalitně?
Naši předci uměli s přírodními zdroji zacházet velmi hospodárně a vážit si jich. Dnes naopak slýcháte o tom, co je vlastní zejména velkým zahraničním korporacím: že se dávají do výrobků „kazítka“. To mi přijde zvrácené. Šílená arogance některých lidí. Osobně jsem velkým zastáncem férové veřejné regulace a kontroly.
Naši firmu Purum charakterizuje poctivost, férové jednání, schopnost vyřešit jakýkoliv ekologický problém, a to čistě. Je mi zle, když čtete, že je někdo schopen odpad, za jehož likvidaci zákazník zaplatí, vylít do řeky, pohodit v lese a podobně. Stát by měl být v dozoru velmi přísný, ale měřit všem stejným metrem. Toho se nebojíme, na trhu by měla být férová konkurence, a ne dumpingové ceny, které ale znamenají, že nevíte, kde vlastně váš odpad skončí.
Ukončit skládkování nebude jednoduché. Čeká nás vybudovat řadu recyklačních kapacit a zařízení pro energetické využití odpadů, jež současné skládky postupně nahradí. První velmi zajímavé projekty se již objevují a mají můj velký obdiv! Namátkou zmíním ZEVO v Plzni, velmi odvážný a podařený projekt, či recyklační linku fotovoltaických panelů AQUATESTu v Mníšku pod Brdy. Tu považuji za velice nadčasový a v ČR zcela ojedinělý a inovační projekt v době, kdy ještě k velké obměně panelů na elektrárnách nedochází.
Závěrem si dovolím zmínit recyklační linku ojetých pneumatik s téměř 100% materiálovým využitím a vlastními koncovými pryžovými výrobky (pryžové kanálové poklopy, antivibrační desky do tramvajových kolejišť, pryžové protihlukové stěny a další), kterou provozuje společnost RPG v Uherském Brodě.
Úmyslně jsem několik takových projektů vyjmenoval. Je to důkaz, že umíme, chceme a že to dokážeme. Česká republika má a měla vždy velmi silný zpracovatelský průmysl a věřím, že namísto primitivních skládek postupně vybudujeme moderní recyklační střediska s produkcí různorodých zajímavých koncových výrobků z odpadních surovin a vhodně je doplníme o síť zařízení pro energetické využívání odpadů.
