Už dlouho se mluví o tom, že současný způsob produkce výrobků je z ekologického hlediska neudržitelný. Podle některých odhadů dokonce v roce 2050 nebude stačit na uspokojení veškeré konzumní poptávky na světě ani produkce ze tří planet, natož pak z té jedné, kterou máme. Spotřebováváme prostě moc a naše zdroje na to nestačí. Řešením ale může být takzvaná cirkulární ekonomika.
Zatímco běžná ekonomika a produkce funguje z velké části lineárním způsobem – tedy od surovin, přes návrh, výrobu a používání výrobku až po ukončení jeho životnosti a produkci odpadu, cirkulární ekonomika se snaží tento tok materiálu a energie uzavřít do kruhu. Jedná se tedy o snahu do ekonomiky zavést systém, kdy důsledně využíváme recyklované výrobky a materiály k produkci výrobků jiných, a odpad zde tedy nevzniká.
V cirkulární ekonomice zkrátka nic není odpadem, a to, co nyní pokládáme za odpad, je spíš surovinou pro další kolo výroby a základem pro opětovný životní cyklus výrobku. Zní to možná trochu složitě, ale vše se lépe chápe z obrázku níže.
Cirkulární ekonomika je vlastně organická – napodobuje tok materiálů a energií z přírody, kde také nezůstává nic nazmar a vše se kontinuálně přetváří. Institut cirkulární ekonomiky, který tento koncept popularizuje a podporuje, definuje základní principy cirkulárního hospodaření takto: „…uzavírání toků materiálů ve funkčních a nekončících cyklech, kde neztrácejí hodnotu, čerpání energie z obnovitelných a udržitelných zdrojů a navrhování takových produktů a služeb, které nemají negativní dopady na přírodní ekosystémy a lidské zdroje.“
Výhody cirkulární ekonomiky
- Menší až nulová produkce odpadu – odpad je zde chápán jako surovina pro další výrobu.
- Oddělení hospodářského růstu od těžby surovin – v praxi je naplněním cílů cirkulární ekonomiky oddělení ekonomického růstu a těžby surovin. Zejména Evropě by to mohlo přinést nejen větší surovinovou nezávislost, ale také podle údajů konzultantské společnosti McKinsey do roku 2030 úspory okolo 1,8 miliard EUR.
- Eliminace dodavatelského řetězce – využití cirkulárních principů by také mohlo přispět k eliminaci často přebujelého dodavatelského řetězce, kdy výrobky musí na cestě od výrobce ke spotřebiteli absolvovat příliš dlouhou cestu přes mnoho prostředníků. To výrobky nejen prodražuje, ale také zatěžuje životní prostředí.
Jak dosáhnout cirkulární ekonomiky
Aplikovat principy cirkulární ekonomiky není úplně jednoduché a žádá si multioborový přístup. V praxi je nutné začít od samotného návrhu výrobků, které by měly být vytvořeny tak, aby bylo možné jejich materiál po skončení životnosti dobře recyklovat, případně celý výrobek rovnou použít jinde (upcycling).
V rámci cirkulární ekonomiky se klade důraz také na efektivní využití výrobků. Například podle poradenské společnosti McKinsey je průměrné evropské auto 92 % času zaparkované, 31 % jídla zbytečně znehodnotíme a kanceláře používáme jen 30 % až 50 % času. K efektivnímu využití produktů vedou hlavně sdílení a pronájmy – tedy odklon od tradičního vlastnictví k formě využití produktů jako služeb.
Velmi důležitá je také podpora recyklace odpadů, ve které jsou obecně po celém světě velké rezervy. Jen v Evropské unii se ročně vyprodukuje 2,5 miliardy tun odpadu, z nichž polovina končí na skládkách nebo ve spalovnách.
